2010/11

Školní vlastivědný výlet 24.6.2011

Hlavní náplní klasického školního vlastivědného výletu byly letošní rok Chýnovské jeskyně. Učíme se ve 3. a 4. ročníku o vzniku vápence a mramoru. Chýnovské jeskyně jsou vzornou ukázkou tohoto učiva.

Jeli jsme spolu se ZŠ Pavlov a ZŠ Urbanov, abychom naplnili autobus. Vyjeli jsme ráno v 7 hodin od školy a vydali se na cestu. Jeli jsme přes Pelhřimov. Chýnovské jeskyně jsou od Dlouhé Brtnice docela daleko i autobusem, cesta trvala zhruba hodinu a půl. Prohlídka byla pěkná. Viděli jsme pavouky křižáky, co bydleli u východu z jeskyně. Bydlí tam i netopýři, ale před námi se někam schovali. Po prohlídce jeskyně si někteří z nás koupili barevné kamínky. Po jeskyních jsme jeli do Pelhřimova do Muzea kuriozit. Byly tam pěkné věci. Naší paní učitelce se nejvíce líbily brýle proti hmyzu – místo skel tam bylo drátěné pletivo.

Prohlídka muzea nás už docela zmohla, takže jsme se šli osvěžit na náměstí zmrzlinou a učitelský sbor kávou. Hned vedle cukrárny byl obchod Ptákoviny. Tam jsme utráceli další peníze. Paní učitelka si koupila pouta a my jsme si většinou koupili „jako“ cigaretu. Po odpočinku jsme se vydali do muzea Zlaté české ručičky, ale vzali jsme to ještě přes hračkárnu. Tam jsme utratili poslední peníze.

Po Zlatých českých ručičkách nám ještě zbyl čas, tak jsme jeli na Křemešník na rozhlednu. Naše paní učitelka, když viděla ty schody, tak to vzdala hned na začátku, a Mariánek to vzdal ve druhém patře. My ostatní jsme vylezli až nahoru, kde byl nádherný výhled po krajině. Zopakovali jsme si učivo, co je to obzor. Pán, co nám odemknul rozhlednu, byl nějaký hodný úplně zadarmo nás ještě vzal do kláštera a do kostela.
Pak už bylo moc hodin a vydali jsme se na cestu domů. Někteří v buse spali, jiní hráli „strkanou“. Výlet byl pěkný, ale málo jsme chodili pěšky po lese. Paní učitelka říkala, že nám to příští rok vynahradí.

VyjíždímeV Chýnovské jeskyniV Muzeu kuriozit v PelhřimověBolí nožičky?

Zase pršíJsme na Křemešníku

17. – 19. června 2011 – vodácký výlet na Sázavu

Protože jsme se při inspekci chovali vzorně, dala nám paní učitelka vybrat mezi výletem pod stany na kolech do Řásné nebo vodácký výlet na Sázavu. Na kolech jezdíme pořád, vybrali jsme si Sázavu.
Tak jsme se v pátek v poledne sešli u paní učitelky. Mamky nás zásobily buchtami, pizzou a dalšími železnými zásobami. Nakládaly se věci do aut. Zástupci paní učitelky: 1. zástupce -pan František - zástupce pro technické problémy, navigaci po souši, abychom správně dojeli a našli správné kempy a po vodě, abychom nejeli opačným směrem; 2. zástupce – pan Jirka - zástupce pro technické problémy a zábavu; 3. zástupce – prostě, náš Honza - zástupce pro zábavu, blbnutí a další lumpárny; tak ti zatím naložili lodě, pádla a jiné potřebné i nepotřebné věci na výlet. Rozloučili jsme se s mamkami a taťky, zamávali jim a už se jelo.
Cesta probíhala v poklidu, koukali jsme po Vysočině, pan František za zdatné pomoci svého navigátora, paní učitelky, ani jednou nezabloudil, alespoň si to myslíme. Dojeli jsme do prvního kempu, Kemp u kouzelníka, v Kácově. Postavili jsme si stany, kluci měli největší a pěkně se nadřeli, než ho postavili, holky to zvládly lépe, ale stavěly ho hlavně Linda se Sárou, byl to jejich stan a nestavěly ho poprvé. Paní učitelka nás ještě donutila k tomu, abychom si do stanů uložili věci a SROVNALI si je. Dali jsme si rychlou sváču ze zásob a hurá na vodu. Tedy hurá. Jiná věc je vidět kánoi na vodě, druhá do ní vlézt a nezvrhnout se. Udělali jsme zkušební posádky:
1. paní učitelka a Sabina;
2. pan Jirka, Ríša, Zuzka a Sára;
3. Honza, David, Vojta a Olda;
4. pan František a Linda.
Přetáhli jsme lodě proti proudu nad jez. Někteří broďmo, jiní se v lodi nechali táhnout, ovšem za cenu vykoupání, jiní dostali bleskové školení a hrdě se vezli proti proudu. Honzova posádka rychle poznala, jak se kánoe dokáže rychle otočit o 150 stupňů, pak už každý vypadne. Do konce vody jsme se akorát dozvěděli, že někomu z nich upadlo pádlo a on se pro něj natáhnul. Dál si nic nepamatují. Žádný děs, vody tam bylo po pás, tedy kluků.
Nad jezem byla klidná voda. Kormidelníci udělali základní školení, jak nastupovat a vystupovat, a vyrazili jsme. Lodě se kolébaly, pádla plácala do vody a o vodu, prostě ?. Paní učitelka, Honza a pan František kroužili kolem lodě pana Jirky, dávali rady, jak pádlovat, jak sedět. Je teda s podivem, že jsme se nezvrhli. Počáteční nejistota se ztrácela a začali jsme se to užívat.
Zhruba po dvou hodinách jsme se vrátili na jez. Tam kormidelníci přetáhli lodě pod jez a my jsme se s paní učitelkou a Honzou koupali. Voda ani nebyla studená, prostě fajn. Vrátili jsme se do kempu, pořádně do sucha vydrbali a začalo se vařit. Tedy, holky se pod vedením 1. zástupce, který teď dostal další funkci – kuchaře, pustily do vaření. Dělaly bramborovou kaši pytlačku a smažily sekanou, kterou jsme byli bohatě zásobeni. Po jídle kluci umyli nádobí. Uznali, že holky vařily, a že v manželství je mytí nádobí nemine, tak proč to nezkusit už teď. Pak nastoupil 3. zástupce Honza a hráli jsme bago, to je taková kopací hra. Potom jsme si z pádel vyznačili hřiště a dali si vybíjenou.
Večer jsme vyrazili do Vlašimi na hvězdárnu. Bylo ještě světlo, tak nám pan astronom řekl něco o vesmíru a pustil film o sluneční soustavě. Výklad byl zajímavý hlavně v nám neznámých pojmech, jako že světlo uletí za rok 9,3 krát deset na dvanáctou kilometrů. Když nám ale napsal, že to je 9 300 000 000 000 kilometrů, tak to bylo jasné! Mezitím se setmělo, tak už jsme mohli do kopule a kouknout se do dalekohledu. Pan astronom ho nasměroval na Saturn. Opravdu má kolem sebe prstenec, popsat to nejde, to se musí vidět. Potom jsme se ještě podívali na východ měsíce a vrátili se do kempu. Tam už hajdy do stanů a do spacáků.
Ráno nás vzbudil klučičí stan, který už od šesti od rána vysílal ranní zpravodajství. V sedm jsme tedy vstali, kormidelníci udělali čaj a my jsme se opět najedli z bohatých zásob maminek. Nakonec jsme šli vzbudit Honzu, teda byl to horor! Sbalili jsme si věci a stany, naložili do aut, potom naložili do aut sebe a jelo se do druhého kempu v Soběšíně.
V Soběšíně to vlastně není kemp, ale tábořiště, ale to nevadilo. Postavili jsme stany, počasí nebylo nic moc, ale jistota, že se vrátíme třeba za deště a už budeme mít postavené stany, nás motivovala. A hurá na vlak.
Na zastávce jsme s paní učitelkou hráli slovní fotbal, bylo rozdáno pár gólů. Poté si to přihasil vlak, v této oblasti nazývaný Posázavský pacifik. Ve vlaku se nějaká parta pokoušela naladit kytaru. Paní učitelka to vyřešila rázně – sebrala jim kytaru, naladila a ještě jsme si stihli zazpívat 3 písničky. V Kácově byla malá výměna posádek – Zuzanka se přestěhovala k Sabince a paní učitelce. Následovalo nalodění a vyrazili jsme. Cesta po vodě, chce to vydržet, v kánoi moc místa není, ale dělali jsme zastávky, tak to šlo. Kormidelníci jezy, které jsme měli po cestě, nesjížděli. Vedlo je k tomu vědomí, že je málo vody a lodě by se zbytečně ničily, a nakonec, bezpečnost je bezpečnost. Nač si kazit výlet frajeřinou, která špatně skončí. U jednoho z jezů byl kiosek. Nic jsme se nekupovali, zásoby od maminek byly stále hojné, ale měli tam lavice a stoly, tak bylo hamu papu pohodlnější. Nacpali jsme se, vyčůrali, protáhli nohy a shlédli pár sjezdů jezu. Tam jsme poznali, že buď to umíš a lodi moc neublížíš, nebo to neumíš a loď dostane zabrat. Najednou přijel raft. Po vodě jim to moc nejelo, ale jez sjeli šlajsnou. Nejprve to vypadalo, že se jim to nepovede. Jenže, raft jak je gumový, tak se pořádně prohnul a projel. Naše lodě by se zlomily. Na pevných lodích to sjížděli jinde.
Po sváče jsme se opět nalodili a vyrazili na další etapu. Cesta byla klidná, spíš jsme, díky většímu počtu jezů, měli olej. Chvilku před koncem nás chytl déšť. Bylo to jen mrholení a byli jsme už skoro u tábořiště. Čekal nás poslední jez. Před ním jsme vystoupili, spustili lodě a honem do tábořiště. Tam nás paní učitelka nahnala do stanů, vysvléct z mokrého vydrbat do sucha a do suchého. Pan František s panem Jirkou řešili dodatečné zastřešení, abychom měli více suchého prostoru. Moc jim to nevyšlo, staré celty prosakovaly, ale nepršelo na nás. Tady jsme měli mít soutěž, kdo uvaří na ohýnku v kotlíku lepší špagety. Kluci, holky nebo dospěláci? To už, díky dešti, neposoudíme. Pan František změnil profesi a ze stavitele střech se z něj opět stal kuchař. Tentokrát bez pomocníků, ale myslíme si, že hlídat špagety není věda. My jsme hráli ve stanech hry. Navečeřeli jsme se a v pláštěnkách se šli podívat na fotbalové utkání místní ligy. Vydrželi jsme první poločas. Pomalu přestávalo pršet, takže jsme si mohli zapálit ohýnek. Kdo chtěl, opekl si špekáček, ale moc nás nebylo. Zalezli jsme do spacáků a pak už si pamatujeme zase až ráno.
Ráno bylo jak vymalované. Svítilo sluníčko, ale foukal studený vítr. Ranní činnost se nelišila od včerejší. Najíst, sbalit, do aut a přesun do Ratají. Tam jsme jenom zaparkovali auta, protože potom už jsme měli jet domů. Vyrazili jsme na vlak, zpátky do Soběšína, nalodit se a už zkušeně po proudu do Českého Šternberka. Tentokrát cesta probíhala klidněji, už jsme věděli, co nás čeká, jak se máme v lodi chovat. V Českém Šternberku jsme si dali oběd a pomalu se chystali podívat na hrad. Najednou se ale zatmělo, začaly se hrnout proudy vody a co teď? Kormidelníci hodili bleskovou poradu. Rozhodli se, že kombinace studeného větru a dalšího deště a malých dětí už není na další pádlování. Zástupci tedy vyrazili na vlak a pro auta do Ratají. Posádky zůstaly v hospodě a čekaly na ně.
Když přijeli, pan František a pan Jirka začali nakládat lodě a my s Honzou a paní učitelkou jsme vyrazili na hrad. Tam jsme se podívali z hradeb dolů do údolí Sázavy. Byl tam pán s dravými ptáky a moc zajímavě o nich povídal. Měl tam orla skalního, poštolku, káně a hlavně výra s tvrdým Y. Předtím jsme dělali ve vodě pádly víry s měkkým I. Už si to nikdy nespleteme! Výklad se nám líbil, jenže zase začalo pršet, tak jsme se schovali do aut. Ta už byla připravená. Naposledy jsme se ještě přepočítali a vyrazili domů. Cesta nám uběhla, skoro celou jsme ji prospali. Maminky nás už čekaly.

tak nás vidítevaříme kaši pytlačkumyju nádobímy také

a teď zábavaSaturn? Je tam !je ráno, nutno nabrat energiibudeme se naloďovat

naše stano-celtové městečkobuřt přijde k chutivzhůru do posledního dne výletu

Náš výlet na kolech - 4. června 2011

V sobotu, 4. června, paní učitelka zorganizovala druhý pokus výletu na kolech. Minulý týden nám pršelo, ale dneska bylo nádherně.
Sešli jsme se před kulturákem. Původně to vypadalo, že nás bude málo, ale nakonec se nás objevilo 11 a musel vyrazit i technický doprovod, pan Konečný.
Vyjeli jsme směrem na Aleje. Profrčeli jsme loukou a udělali si shromažďovací přestávku u závory, protože se projevil malý technický problém jednoho cyklisty. Pokračovali jsme dál a na Alejích si dali první svačinovou pauzu. Dlabec se hodil, i Káča se snažila něco ulovit u méně odolných jedinců.
Objeli jsme Aleje a zamířili směrem na Zlatomlýn. Vzhledem k tomu, že to bylo více méně z kopce, tak to frčelo. Na Zlatomlýnu jsme se byli podívat na vodopád. Objevili jsme vodníka, který si hověl na stromě. Nic nám neudělal.
Potom už jsme vyrazili zpět přes Brtničku domů. Cestou jsme si udělali ještě jednu, závěrečnou, pauzu u rybníka.
Výlet jsme zakončili opět u kulturáku a odtud nás paní učitelka rozvezla domů.

jsme připraveniprvní jedinci na Alejícha přijíždí dalšíchutná nám

Káča by si také dalajsme na Zlatomlýněvodník si hlídá rybníkZlatomlýnský vodopád

poslední přestávkatak jsme dojeli

AKTUÁLNĚ


05. 05. 2017 (změna termínu)

Den Země - celodenní výlet na kolech - všichni žáci.

Pozvánka


2. 5. - 16. 5. 2017

MŠ - zápis na školní rok 2017/2018 - vzhledem ke snížení kapacity mateřské školy ze 23 dětí na 16 dětí se zápis neuskuteční.


19. 05. 2017

ZŠ + MŠ - fotografování na konec školního roku


02. 06. 2017

ZŠ + MŠ - šipkovaná ke Dni dětí


16. 06. 2017

Jihlava - dopravní hřiště - všichni žáci.


23. 06. 2017

ZŠ - Telč - celodenní vlastivědný výlet - všichni žáci.

MŠ - školní výlet do ZOO Jihlava

Obědy - budou odhlášené celé ZŠ i MŠ.


Poslední týden v červnu

ZŠ - fotbalový zápas v Pavlově
ZŠ - návštěva vlastivědného muzea v Jihlavě


 

27. 4. Jaroslav

Zítra: Vlastislav

Návštěvnost stránek

017305
OBEC DLOUHÁ BRTNICE - Základní a mateřská škola